Kacířské myšlenky v bytové správě: stavět nové domy může být levnější než donekonečna opravovat staré
Brno-střed spravuje rozsáhlý bytový fond, jehož opravy budou v příštích letech stát miliardy korun. Martin Drdla proto otevírá debatu, zda vedle rekonstrukcí starých domů není čas uvažovat odvážněji: v některých případech nahradit technicky problematické objekty novými, energeticky úspornými domy s větším počtem bytů.
Článek:Rozhodnutí zastavit privatizaci bytů postavilo městskou část Brno-střed před zásadní otázku: jak dlouhodobě udržet a modernizovat rozsáhlý bytový fond, který byl po desetiletí podinvestovaný? Podle Martina Drdly, MSc. (ANO), zastupitele městské části Brno-střed, nestačí řešit jen akutní opravy. Je potřeba otevřít i debatu o tom, zda se vyplatí všechny staré domy za každou cenu zachovávat.
„Jak jsem již dříve uvedl v našem zpravodaji, rozhodnutí zastavit privatizaci bytů nás postavilo před problém: jak s rozpočtem 400 milionů korun co nejrychleji opravit domy, které potřebují jen na akutní opravy střech, rozvodů vody, odpadů, oken a výtahů minimálně 7 miliard korun,“ upozorňuje Martin Drdla.
Podle něj nájemníci oprávněně očekávají, že městská část bude domy opravovat — zateplovat fasády, spravovat chodby, sklepy i byty. Jenže při současném objemu potřebných oprav je nutné přemýšlet i jinak než dosud.
Drdla proto přichází s tím, co sám označuje za „kacířskou myšlenku“: u části technicky problematických objektů zvážit, zda by nebylo efektivnější místo nákladné rekonstrukce postavit nový moderní dům. Takový objekt by měl lepší dispozice, nižší energetickou náročnost, menší provozní náklady a často i více bytů díky většímu počtu podlaží.
Staré městské domy mají podle něj nepochybně svou atmosféru i architektonickou hodnotu, ale ne každý objekt je stejně vhodný k dlouhodobému provozu. Některé mají mokré sklepy, štukové fasády, špaletová okna a dveře či nevhodné dispozice. Opravy takových domů mohou být drahé, technicky složité a výsledkem přesto nemusí být bydlení odpovídající dnešním potřebám.
„Není lepší postavit nové moderní domy, které budou lépe odpovídat potřebám našich městských nájemníků, přestěhovat je do nich a z tržního prodeje historických budov v aukci financovat další etapy nové výstavby?“ klade otázku Martin Drdla.
Jako jednu z cest zmiňuje využití proluk a volných pozemků. Nové domy by mohly nabídnout více bytů, kvalitnější standard a zároveň zvýšit celkovou podlahovou plochu bytového fondu městské části. Vyšší příjmy z nájemného a nižší náklady na správu by pak mohly pomoci financovat další opravy i výstavbu.
Neznamená to, že by městská část měla rezignovat na historickou hodnotu starých domů. Naopak — tam, kde má dům architektonický, památkový nebo urbanistický význam, má smysl jej zachovat a citlivě opravit. Debata se ale podle Drdly má vést o tom, zda je rozumné opravovat úplně každý objekt stejným způsobem, bez ohledu na jeho stav, náklady a budoucí využití.
Brno-střed už chce tuto úvahu ověřit v praxi. Odbor investic a správy bytových domů připravuje dvě architektonické soutěže — na domy v proluce v Křížové ulici a v Křídlovické ulici. Právě ty mají ukázat, jak by mohla vypadat nová městská výstavba, která zvýší počet bytů a zároveň nabídne modernější, úspornější a kvalitnější bydlení.
Cílem podle Martina Drdly není bourat bez rozmyslu, ale hledat efektivnější cestu k dostupnému obecnímu bydlení. Brno-střed má před sebou problém v řádu miliard korun. A právě proto je podle něj potřeba nebát se i méně obvyklých řešení.