Městská část si najala soukromou bezpečnostní agenturu, jejíž hlídky působí především na Zelném trhu. Tržiště s 130 prodejními místy a tisíci návštěvníky denně potřebuje stálou přítomnost dohledu, kterou veřejná policie ne vždy dokáže pokrýt. Soukromé hlídky doplňují roli městských strážníků, působí preventivně a zároveň komunikují s prodejci i návštěvníky.

Brno-střed v této věci vystupuje pragmaticky. Souhlasí, že primární odpovědnost za veřejnou bezpečnost má stát a městská policie, ale tam, kde jejich kapacita nestačí, je na samosprávě, aby hledala řešení. Soukromé hlídky nemají policejní pravomoci, ale mohou monitorovat, komunikovat a v případě potřeby přivolat strážníky nebo policii.

Diskuse o tom, zda má samospráva platit za úlohu, kterou by měl primárně zajišťovat stát, je legitimní. Pro Brno-střed je ale rozhodnutí jasné: lepší je investovat do bezpečnosti exponované lokality, než nechat situaci eskalovat. Když se Zelný trh může rozvíjet bez problémů, profitují prodejci, návštěvníci i obyvatelé okolních ulic.

Místostarosta Zdeněk Machů (ANO), který má v gesci dopravu, k tomu shrnul: „Důvodem je jedině bezpečnost chodců.“

Sdílené koloběžky: rušení parkovacích míst

Sdílené elektrické koloběžky jsou v Brně pomocníkem i problémem zároveň. Část uživatelů je využívá zodpovědně, část si pravidel nevšímá. „Nemalou část neukázněných jezdců tvoří kurýři rozvážkových firem,“ doplňuje Machů. Brno-střed proto ruší parkovací místa pro sdílené koloběžky v centru. Krok podpořila i velká část radniční opozice, což ukazuje, že shoda napříč politickým spektrem je v této věci možná.

Cílem není zánik sdílené mikromobility, ale její vyvážené fungování. Sdílená koloběžka má smysl jako rychlý prostředek na poslední míli, ne jako stroj, který se ledabyle odhodí na chodník v historickém jádru.

Elektrické jednokolky: zákaz v pěší zóně

Elektrické jednokolky jsou v Brně novinkou, která svojí rychlostí a manévrovatelností předbíhá pravidla. V pěší zóně, kde se pohybují stovky chodců, mohou způsobit kolize ještě snáze než koloběžky. Stížnosti od obyvatel se opakovaly: lidé popisovali rychlou jízdu, tichý pohyb, který zaskočí chodce, i jezdce bez ochranných pomůcek. Policisté potvrdili, že právě jednokolkáři často nedbají pravidel.

Brno-střed proto inicioval návrh na zákaz vjezdu jednokolek do pěší zóny v lokalitě náměstí Svobody, Masarykovy, Rašínovy a přilehlých ulic. Po posouzení různých variant magistrátem byla pravidla, která jednokolky v pěší zóně zakazují, schválena. Více v samostatném článku o nových pravidlech pěší zóny.

Cesta k regulaci

Cesta k regulaci sdílených elektrokoloběžek a jednokolek byla postupná. Rada městské části Brno-střed v září 2024 jednomyslně schválila návrh na zákaz vjezdu sdílených elektrokoloběžek do pěší zóny. Zákaz se měl týkat náměstí Svobody, Masarykovy ulice, České a přilehlých ulic. Hlavním argumentem byla bezpečnost. „Relativně nedávno jsme se zabývali sraženým dítětem koloběžkářkou na náměstí Svobody,“ připomněl Machů.

K tomu se přidávají dlouhodobé stížnosti chodců na rychlost, neohleduplnost a nehlučnost strojů. Koloběžka se k chodci přiblíží tiše a často velmi rychle, což zvyšuje riziko střetu — zejména u dětí, seniorů a osob s omezenou orientací v prostoru. Letos zatím v centru Brna řešili strážníci 22 přestupků koloběžkářů, v polovině případů šlo o jízdu po chodníku.

O konečné podobě regulace rozhoduje odbor dopravy magistrátu a vedení města. Brno-střed má v této debatě roli iniciátora a hlasu obyvatel. Výsledkem je dnes platná regulace, která pěší zónu ochrání a zároveň ponechává sdílenou mikromobilitu mimo nejcitlivější části centra.

Neoprávněné vjezdy aut

Druhým tématem jsou neoprávněné vjezdy do pěší zóny. V historickém jádru existují tisíce povolení, ale skutečně oprávněných vjezdů má být výrazně méně. Nejdrzejší řidiči mívají ročně i stovky neoprávněných vjezdů. Brno-střed prosazuje kombinaci technických opatření (semafor s výsuvnými sloupky) a legislativního zpřísnění (zařazení přestupků do bodového systému). Více v samostatném článku.

Co se podařilo

• Zákaz jednokolek v pěší zóně (náměstí Svobody, Masarykova, Rašínova a přilehlé ulice)
• Omezení rychlosti elektrokoloběžek v pěší zóně
• Rušení parkovacích míst sdílených koloběžek v centru
• Iniciace návrhů na bodové postihy neoprávněných vjezdů
• Spolupráce s magistrátem, městskou policií a provozovateli sdílených koloběžek
• Schválení rady jednomyslně — shoda napříč politickým spektrem

Smyslem není zakazovat dopravu pro zákaz, ale vrátit historickému jádru klidnější režim, ve kterém se lidé mohou bezpečně pohybovat pěšky, provozovny jsou dostupné a pravidla platí pro všechny stejně. Brno-střed v této oblasti dlouhodobě vystupuje jako advokát chodce a obyvatele centra.

Brno-střed proto prosazuje kombinaci technických a legislativních opatření. Mezi technické patří například semafor s výsuvnými sloupky, který fyzicky zamezí vjezdu vozům bez povolenky. Toto řešení se v jiných evropských městech osvědčilo a v centru Brna má potenciál vyřešit část chronických problémů s neoprávněným vjezdem.

Druhou cestou je legislativní zpřísnění. Podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla z magistrátu by měl být ideální formou postihu bodový postih. Zdeněk Machů upozorňuje, že přestupky neoprávněného vjezdu do pěší zóny dnes do bodového systému řidičů nepatří, a právě to umožňuje recidivu. Změna by tlak na řidiče zvýšila a přestupky učinila skutečně citelnými.

Brno-střed v této věci spolupracuje s magistrátem, městskou policií a dalšími institucemi. Cílem není komplikovat život lidem, kteří mají oprávněný důvod do centra zajet. Cílem je narovnat pravidla pro všechny – aby vjezd do pěší zóny opět znamenal výjimku, nikoli každodenní rutinu pro několik desítek soustavných narušitelů.

Rada městské části Brno-střed proto prosadila zákaz jednokolek v pěší zóně a omezení rychlosti elektrokoloběžek. Pravidla se týkají náměstí Svobody, Masarykovy, Rašínovy a přilehlých ulic. „Nově schválený zákaz vychází ze širší domluvy naší městské části, magistrátu a provozovatelů sdílených elektrokoloběžek,“ upřesnil Zdeněk Machů. Schválení žádosti o omezení proběhlo v radě jednomyslně.

Důležitým prvkem je spolupráce s magistrátem. Provozní pravidla pěší zóny určuje město, městská část je v pozici, která téma iniciuje a obhajuje zájmy obyvatel a návštěvníků. Letos zatím v centru Brna řešili strážníci 22 přestupků koloběžkářů, v polovině případů šlo o jízdu po chodníku. To byl signál, že pravidla je třeba nastavit jasněji.

Brno-střed nepřistupuje k pěší zóně jako k zakázanému prostoru pro mikromobilitu. Cílem není zrušit moderní formy pohybu po městě, ale chránit chodce – seniory, rodiny s dětmi, lidi se sníženou pohyblivostí i návštěvníky historického jádra. Mírnější tempo, bezpečnější chování a férové podmínky pro všechny účastníky provozu jsou základem, na kterém pěší zóna funguje.

Trh je otevřený celoročně, jen sortiment se mění podle ročních období. „Aktuálně lidé nakoupí například sazeničky, bylinky, květiny nebo medvědí česnek,“ popsala 1. místostarostka Ludmila Oulehlová jarní nabídku. V létě dominují bobulové ovoce, zelenina a květiny, na podzim houby a sezonní plody, v adventu vánoční sortiment.

Pro Brno-střed je důležité, aby Zelný trh nezůstal pouze turistickou kulisou. Místní obyvatelé musí mít stálou možnost nakoupit, prodejci stálé místo. Proto městská část kombinuje péči o historický charakter (kašna Parnas se sochou Evropy, dlažba, mobiliář) s investicemi do funkčnosti tržiště (130 prodejních míst, sezónní akce, Festival hub, vánoční trhy).

V centru Brna je Zelný trh jedním z nejvíce navštěvovaných míst. Bezpečnostní agentura, kterou Brno-střed na trh angažovala, dohlíží na pořádek, městská policie spolupracuje na bezpečnosti, a sami prodejci tvoří komunitu, která tržiště drží v chodu. Zelný trh je tak důkazem, že tradice a moderní správa se mohou doplňovat – stačí mít k tomu jasnou strategii.

Pilotní zavedení regulace se osvědčilo. Místní obyvatelé hodnotí omezení pozitivně – ve dvorech mezi domy se vrátil klid, parkování slouží především těm, kteří v lokalitě bydlí. „Co se týče návštěv, ty mohou zaparkovat v okolních modrých zónách, například na ulici Úvoz,“ vysvětluje princip Zdeněk Machů. Návštěvníci tak nepřijdou zkrátka, jen musí volit jiný systém parkování.

Velkou roli při dohledu hraje městská policie, která provádí pravidelné kontroly. Pravidelnost má zároveň preventivní účinek – řidiči vědí, že se na pravidla dívá, a sami tomu přizpůsobují své chování. V prvních měsících po zavedení byli v lokalitě i kontroloři z řad úředníků, jejichž role byla čistě informativní a preventivní.

Úspěch pilotní regulace vedl k tomu, že Brno-střed zkušenost rozšiřuje. Vnitrobloková regulace je nástroj, který umí citlivě reagovat na konkrétní situaci v dané lokalitě, aniž by zbytečně zasahoval do širšího dopravního režimu. Pro obyvatele to znamená klidnější dvory, dostupnější parkování a méně cizích aut mezi domy.

Naši zastupitelé tak podpořili protihlukovou vyhlášku a protialkoholní vyhlášku, abychom zamezili opilým a nepřizpůsobivým občanům dost často z jiných částí města nebo i celé ČR znečišťovat naše parky a rušit noční klid.