Prvním důležitým krokem bylo postupné obnovení provozu v klíčových ulicích po rozsáhlých opravách tramvajových tratí a komunikací. Týkalo se to například úseku Kounicova a souvisejících přilehlých tras. Návrat tramvají a autobusů na plné linky zjednodušil přestupy, zlepšil denní dojíždění do centra a snížil potřebu objížděk, které dříve zatěžovaly okolní ulice.

Druhou významnou oblastí je cyklistická infrastruktura. V posledních týdnech bylo dokončeno propojení mezi lokalitami Ponávka a Vlněna. Jde sice o kratší úsek, ale z hlediska každodenní dopravy má důležitý význam. Doplňuje síť bezpečných tras pro cyklisty a pěší v hustě zastavěném území a pomáhá propojit centrum s dalšími částmi města. Projekt vznikl ve spolupráci města a soukromého developera, což podle Machů ukazuje, že veřejno-soukromá spolupráce může přinášet rychlé a praktické výsledky.

Dalším tématem je parkování. Úpravy rezidentního systému a zónového parkování mají podle Zdeňka Machů pomoci zvýšit obrat krátkodobých parkovacích míst, zejména u obchodů, úřadů a služeb. Cílem je, aby se místa v centru neblokovala dlouhodobým stáním a aby lidé snáze našli místo tam, kde potřebují vyřídit běžné záležitosti.

Město zároveň připravuje jasnější cyklistickou strategii. Ta má určit hlavní páteřní trasy, sjednotit rozhodování mezi jednotlivými útvary města a zrychlit přípravu projektů. Dlouhodobým cílem je, aby cyklodoprava nebyla jen souborem jednotlivých dílčích úprav, ale přehlednou a funkční sítí, která propojí centrum s okrajovými částmi.

Důležitou roli sehrály také operativní změny v městské hromadné dopravě. Průběžné úpravy tras, dočasné přeložky zastávek a nasazování náhradní dopravy při výlukách pomohly udržet dopravní obslužnost i během stavebních omezení. Lepší komunikace směrem k cestujícím pak snížila negativní dopady oprav.

Podle Zdeňka Machů nejde o jednorázové řešení, ale o směr, ve kterém je potřeba pokračovat. Kombinace oprav infrastruktury, promyšlených dopravních zásahů, lepší regulace parkování, podpory cyklistiky a koordinace výluk může v centru města přinášet trvalejší zlepšení. Pro Brno-střed je právě doprava jednou z oblastí, kde i menší kroky mohou mít pro obyvatele velmi konkrétní dopad.

Městská část Brno-střed proto připravuje rekonstrukci, která má vnitroblok zpřehlednit a zlepšit jeho každodenní fungování. V plánu je úprava místních komunikací a pěších ploch, doplnění odstavných míst pro vozidla a také nová zeleň.

„Plánované úpravy zahrnují rekonstrukci vnitroblokových komunikací a pěších ploch, včetně doplnění odstavných míst pro vozidla,“ uvedl místostarosta Zdeněk Machů (ANO), který má v městské části na starost dopravu.

Radnice už má podle informací ze zdroje připravené projektové práce. Po dokončení administrativních náležitostí včetně stavebního povolení chce zahájit samotnou realizaci. Předpokládané náklady mají dosáhnout přibližně 10 milionů korun.

Oprava má přinést nejen lepší parkování, ale hlavně kultivovanější a přehlednější prostředí pro obyvatele okolních domů. Podobné rekonstrukce vnitrobloků radnice plánuje i na dalších místech, například v lokalitách Dřevařská–Bayerova nebo Nová–Kounicova.

Místostarosta Zdeněk Machů (ANO), který má v gesci dopravu, k tomu shrnul: „Důvodem je jedině bezpečnost chodců.“

Sdílené koloběžky: rušení parkovacích míst

Sdílené elektrické koloběžky jsou v Brně pomocníkem i problémem zároveň. Část uživatelů je využívá zodpovědně, část si pravidel nevšímá. „Nemalou část neukázněných jezdců tvoří kurýři rozvážkových firem,“ doplňuje Machů. Brno-střed proto ruší parkovací místa pro sdílené koloběžky v centru. Krok podpořila i velká část radniční opozice, což ukazuje, že shoda napříč politickým spektrem je v této věci možná.

Cílem není zánik sdílené mikromobility, ale její vyvážené fungování. Sdílená koloběžka má smysl jako rychlý prostředek na poslední míli, ne jako stroj, který se ledabyle odhodí na chodník v historickém jádru.

Elektrické jednokolky: zákaz v pěší zóně

Elektrické jednokolky jsou v Brně novinkou, která svojí rychlostí a manévrovatelností předbíhá pravidla. V pěší zóně, kde se pohybují stovky chodců, mohou způsobit kolize ještě snáze než koloběžky. Stížnosti od obyvatel se opakovaly: lidé popisovali rychlou jízdu, tichý pohyb, který zaskočí chodce, i jezdce bez ochranných pomůcek. Policisté potvrdili, že právě jednokolkáři často nedbají pravidel.

Brno-střed proto inicioval návrh na zákaz vjezdu jednokolek do pěší zóny v lokalitě náměstí Svobody, Masarykovy, Rašínovy a přilehlých ulic. Po posouzení různých variant magistrátem byla pravidla, která jednokolky v pěší zóně zakazují, schválena. Více v samostatném článku o nových pravidlech pěší zóny.

Cesta k regulaci

Cesta k regulaci sdílených elektrokoloběžek a jednokolek byla postupná. Rada městské části Brno-střed v září 2024 jednomyslně schválila návrh na zákaz vjezdu sdílených elektrokoloběžek do pěší zóny. Zákaz se měl týkat náměstí Svobody, Masarykovy ulice, České a přilehlých ulic. Hlavním argumentem byla bezpečnost. „Relativně nedávno jsme se zabývali sraženým dítětem koloběžkářkou na náměstí Svobody,“ připomněl Machů.

K tomu se přidávají dlouhodobé stížnosti chodců na rychlost, neohleduplnost a nehlučnost strojů. Koloběžka se k chodci přiblíží tiše a často velmi rychle, což zvyšuje riziko střetu — zejména u dětí, seniorů a osob s omezenou orientací v prostoru. Letos zatím v centru Brna řešili strážníci 22 přestupků koloběžkářů, v polovině případů šlo o jízdu po chodníku.

O konečné podobě regulace rozhoduje odbor dopravy magistrátu a vedení města. Brno-střed má v této debatě roli iniciátora a hlasu obyvatel. Výsledkem je dnes platná regulace, která pěší zónu ochrání a zároveň ponechává sdílenou mikromobilitu mimo nejcitlivější části centra.

Neoprávněné vjezdy aut

Druhým tématem jsou neoprávněné vjezdy do pěší zóny. V historickém jádru existují tisíce povolení, ale skutečně oprávněných vjezdů má být výrazně méně. Nejdrzejší řidiči mívají ročně i stovky neoprávněných vjezdů. Brno-střed prosazuje kombinaci technických opatření (semafor s výsuvnými sloupky) a legislativního zpřísnění (zařazení přestupků do bodového systému). Více v samostatném článku.

Co se podařilo

• Zákaz jednokolek v pěší zóně (náměstí Svobody, Masarykova, Rašínova a přilehlé ulice)
• Omezení rychlosti elektrokoloběžek v pěší zóně
• Rušení parkovacích míst sdílených koloběžek v centru
• Iniciace návrhů na bodové postihy neoprávněných vjezdů
• Spolupráce s magistrátem, městskou policií a provozovateli sdílených koloběžek
• Schválení rady jednomyslně — shoda napříč politickým spektrem

Smyslem není zakazovat dopravu pro zákaz, ale vrátit historickému jádru klidnější režim, ve kterém se lidé mohou bezpečně pohybovat pěšky, provozovny jsou dostupné a pravidla platí pro všechny stejně. Brno-střed v této oblasti dlouhodobě vystupuje jako advokát chodce a obyvatele centra.

Brno-střed proto prosazuje kombinaci technických a legislativních opatření. Mezi technické patří například semafor s výsuvnými sloupky, který fyzicky zamezí vjezdu vozům bez povolenky. Toto řešení se v jiných evropských městech osvědčilo a v centru Brna má potenciál vyřešit část chronických problémů s neoprávněným vjezdem.

Druhou cestou je legislativní zpřísnění. Podle radního pro dopravu Petra Kratochvíla z magistrátu by měl být ideální formou postihu bodový postih. Zdeněk Machů upozorňuje, že přestupky neoprávněného vjezdu do pěší zóny dnes do bodového systému řidičů nepatří, a právě to umožňuje recidivu. Změna by tlak na řidiče zvýšila a přestupky učinila skutečně citelnými.

Brno-střed v této věci spolupracuje s magistrátem, městskou policií a dalšími institucemi. Cílem není komplikovat život lidem, kteří mají oprávněný důvod do centra zajet. Cílem je narovnat pravidla pro všechny – aby vjezd do pěší zóny opět znamenal výjimku, nikoli každodenní rutinu pro několik desítek soustavných narušitelů.

Klidová zóna na Jarošce se otevřela v květnu 2025. Cílem bylo ukázat, že rušné ulice se v centru dají dílčími úpravami zklidnit. Veřejný prostor dostal jasná pravidla pro provozovatele restauračních zahrádek a obchodů, lavičky pro odpočinek, prostor pro setkávání. Lidé mohou ulici využívat jako klidovou trasu, ne jen jako dopravní tepnu.

Spolupráce s místními a obyvatelům blízkých domů je u podobných projektů zásadní. Brno-střed s nimi téma konzultoval, sbíral podněty a postupně dolaďoval podobu zóny. Tento participační prvek pomáhá tomu, aby experiment přijala i ta část obyvatel, která má z dopravních změn obavu. Když je výsledek skutečně klidnější ulice s vyšší kvalitou prostředí, lidé na novou podobu rychle reagují pozitivně.

Pro Brno-střed je Jaroška laboratoří. Pokud experiment ukáže, že lze rušnou ulici proměnit v klidovou zónu bez větších komplikací pro dopravu, městská část tento přístup může uplatnit i jinde. Třída Kapitána Jaroše tak má potenciál stát se vzorem pro další lokality, ve kterých se hledá rovnováha mezi pohybem aut a kvalitou života obyvatel.

Rada městské části Brno-střed proto prosadila zákaz jednokolek v pěší zóně a omezení rychlosti elektrokoloběžek. Pravidla se týkají náměstí Svobody, Masarykovy, Rašínovy a přilehlých ulic. „Nově schválený zákaz vychází ze širší domluvy naší městské části, magistrátu a provozovatelů sdílených elektrokoloběžek,“ upřesnil Zdeněk Machů. Schválení žádosti o omezení proběhlo v radě jednomyslně.

Důležitým prvkem je spolupráce s magistrátem. Provozní pravidla pěší zóny určuje město, městská část je v pozici, která téma iniciuje a obhajuje zájmy obyvatel a návštěvníků. Letos zatím v centru Brna řešili strážníci 22 přestupků koloběžkářů, v polovině případů šlo o jízdu po chodníku. To byl signál, že pravidla je třeba nastavit jasněji.

Brno-střed nepřistupuje k pěší zóně jako k zakázanému prostoru pro mikromobilitu. Cílem není zrušit moderní formy pohybu po městě, ale chránit chodce – seniory, rodiny s dětmi, lidi se sníženou pohyblivostí i návštěvníky historického jádra. Mírnější tempo, bezpečnější chování a férové podmínky pro všechny účastníky provozu jsou základem, na kterém pěší zóna funguje.

Brno-střed proto pracuje na novém standardu odkládacích míst pro jízdní kola. Cílem je sjednotit kvalitu, vzhled i umístění stojanů tak, aby cyklisté měli na klíčových místech k dispozici skutečně funkční řešení. Stojany mají být dostatečně robustní, dobře umístěné v rámci uličního prostoru a estetické tak, aby zapadly do prostředí historického centra.

Standard navazuje na další opatření v oblasti mikromobility. Jasně dané podmínky pro cyklisty pomáhají oddělit individuální cyklistiku od sdílených koloběžek a od pěšího provozu. Když má každý jasné, kam patří, mizí část konfliktů, na které si lidé v centru stěžují.

Pro Brno-střed je standard cyklostojanů dalším dílkem v mozaice praktické mobility. Vedle pěší zóny, parkovacích domů a regulace mikromobility je to nástroj, který malými investicemi podporuje šetrné formy dopravy a zvyšuje pohodlí lidí, kteří v centru bydlí, pracují nebo sem dojíždějí.

Zóny typu B řeší sice efektivně parkování pro místní obyvatele, ale jejich vznik posouvá vozidla návštěvníků za okraj těchto zón, čímž se situace v těchto oblastech zhoršuje.

Naším cílem je mít co nejvíce území městské části v zóně B. Petice bohužel nebyla zohledněna.