První veřejné WC se v parku objevilo v roce 2018, kdy ho městská část instalovala na základě žádosti veřejnosti v participativním rozpočtu města Brna. Původní dvě toalety ale postupně dosloužily a nacházely se na hranici životnosti. Radnice proto přistoupila k jejich obměně, kterou dokončila ke konci minulého roku.

„Stávající zařízení jsme nahradili novou toaletou, která je modernější a méně náročná na údržbu. Jednotka je vytápěná a je na ní osazen solární panel. WC je navíc uzpůsobeno pro potřeby lidí s handicapem,“ uvedla 1. místostarostka Ludmila Oulehlová (ANO), která má v gesci oblast životního prostředí.

Nově instalovaná toaleta má také vlastní septik a vodovodní přípojku. Díky tomu se snižují náklady na provoz a údržbu. Návštěvníci zaplatí za použití 10 korun, přičemž platit lze kartou nebo esemeskou.

Náklady na modernizaci sociálního zařízení včetně úprav pro bezbariérový provoz hradila městská část ze svého rozpočtu. Brno-střed tím pokračuje ve snaze zlepšovat zázemí parků a veřejných prostranství tak, aby byla praktičtější a přístupnější pro všechny návštěvníky.

Veřejné toalety městská část provozuje i na dalších místech svého území. Lidé je najdou například pod tržištěm na Zelném trhu, na Malinovského náměstí nebo v parku na Moravském náměstí, kde jsou součástí tamní kavárny. Většina z těchto WC je zdarma.

Myšlenka vznikla už před několika lety, kdy s ní přišla skupina místních obyvatel a podnikatelů. Městská část s nimi následně řešila, jak prostor oživit a zároveň zachovat jeho charakter. Umístění terasy radnice konzultovala se stavebními odborníky, památkáři i odborníky na zeleň. Vzrostlé stromy byly při úpravách odborně ošetřeny.

„Dřevěná terasa je vítaným oživením ulice Bašty. Nachází se v krásném prostředí stromové aleje a od začátku letních prázdnin slouží návštěvníkům restauračních zahrádek,“ uvedla 1. místostarostka Ludmila Oulehlová (ANO). Podle ní má stavba fungovat nejen v létě, ale celoročně — například jako součást vánočních trhů.

Úpravy zároveň zpřehlednily celou lokalitu. Došlo k oddělení dopravy od restauračních předzahrádek a ke sjednocení vzhledu mobiliáře. Levá část ulice slouží především zahrádkám, pravá strana je vyhrazena pro parkování. Provozovatelé se navíc sjednotili v úklidu a celkové péči o prostor.

Celkem projekt vyšel městskou část na 823 tisíc korun. Radnice předpokládá, že náklady pokryjí příjmy z pronájmu restauračních zahrádek a stánků, které budou na terase fungovat do konce sezony nebo během vánočních trhů.

Podle předsedy spolku Bašty street Ondřeje Šibřiny jde o příklad spolupráce podnikatelů, obyvatel a radnice. Terasu dnes využívají čtyři podniky a městská část počítá s tím, že se zde budou pořádat i další akce. Ulice Bašty tak získala nový důvod, proč se zde zastavit — a ne jen projít kolem.

Podobu zdi iniciovala městská část Brno-střed. Na přípravě spolupracovala s Kanceláří architekta města Brna a Odborem kultury Magistrátu města Brna, samotnou realizaci zajistil Dům umění města Brna. „Výsledkem je velkoformátová malba, takzvaný mural, nazvaná Proud, jež odkazuje na vodu. Celkem se dílo rozprostírá na ploše přibližně 485 metrů čtverečních a měří zhruba 260 metrů,“ popsala místostarostka Ludmila Oulehlová (ANO), která má v gesci životní prostředí. (Zpravodaj Brno-střed)

Autorkou díla je brněnská malířka Michaela Mráčková, studentka Fakulty výtvarných umění VUT. Její tvorba je spojena se zvláštní citlivostí vnímání prostoru a barev; do muralu na náplavce promítla i osobní zkušenost z pobytu ve vodě. Právě proto malba nepůsobí jako běžná dekorace, ale jako vizuální rozšíření řeky a jejího pohybu. (Zpravodaj Brno-střed)

Výzdobou jedné zdi ale proměna nábřeží nekončí. Další dvě protipovodňové zdi, konkrétně na Bakalově nábřeží a v ulici Poříčí, mají dostat zelenou podobu. Radnice je osadí popínavými rostlinami, například jasmínem nahokvětým nebo přísavníkem. Podle Ludmily Oulehlové byly druhy vybrány po konzultaci s odborníky tak, aby měly potenciál proměnit betonové plochy v živější a příjemnější prostředí. (Zpravodaj Brno-střed)

Náplavka tak postupně získává nejen potřebné technické zázemí, ale i atmosféru místa, kam lidé nechodí jen projít kolem řeky, ale také se zastavit. Umění, zeleň a připravovaná kavárna mají z Rullerova nábřeží a navazujících částí Svratky vytvořit jeden z nejzajímavějších nových veřejných prostorů v centru Brna. (Zpravodaj Brno-střed)

Od roku 2021 bylo na domech ve správě městské části a na sedmi soukromých objektech umístěno celkem 218 hnízdních komor. Z toho dvacet budek je určeno pro poštolky, čtyřicítka pro kavky a dvě vnitřní budky mohou využít poštolky i kavky. Pro rorýse pracovníci instalovali dalších 153 hnízdních komor.

Dvacet budek je určeno pro poštolky, čtyřicítka pro kavky, dvě vnitřní budky jsou pak vhodné jak pro poštolky, tak pro kavky. Pro rorýse jsme instalovali 153 hnízdních komor.

Martin Drdla, MSc. (ANO), radní pro investice a správu bytových domů

Budky každoročně procházejí monitoringem. V období od dubna do července se kontrolují minimálně dvakrát. Ornitologové sledují, zda jsou budky obsazené, jestli v nich ptáci úspěšně hnízdí a zda jim nic nebrání v návratu v dalších sezonách.

Výsledky z hnízdní sezony 2025 ukázaly, že nejlépe se dařilo poštolkám. Úspěšné hnízdění bylo potvrzeno ve 14 z 20 kontrolovaných budek, což je zatím nejvyšší zaznamenaný počet. Na mnoha místech poštolky hnízdily opakovaně, například na Francouzské 22 dokonce popáté. Nově zahnízdily také na adresách Polní 21, Stojanova 9 a Úvoz 118. Celkem bylo vyvedeno nejméně 12 mláďat, ve skutečnosti ale pravděpodobně více.

Rorýsi letos zahnízdili minimálně v pěti komorách na pěti domech. Nově obsadili budky na Francouzské 60, Lidické 15 a Stojanově 9. Celkem tedy dosud hnízdili v osmi objektech z 23, většinu hnízdišť využívají opakovaně. U některých míst se nepodařilo přesně spočítat mláďata, protože kvůli počasí neproběhla druhá kontrola v době, kdy byla ještě v hnízdech.

Méně úspěšné zatím zůstávají kavky. Přestože jsou budky umístěny ve vhodných lokalitách, ptáci je dosud nezačali pravidelně využívat. Kavky jsou inteligentní a silně navázané na typ hnízdiště, ve kterém se narodily, proto může trvat déle, než nové možnosti přijmou.

Projekt má i vzdělávací rozměr. Hnízdění poštolek na Francouzské 22 je možné sledovat živě prostřednictvím webu městské části. Lidé tak mohou zblízka vidět, jak poštolky krmí mláďata, jak se mláďata vyvíjejí a jak městská příroda funguje doslova pár metrů nad ulicí.

Péče o poštolky, rorýse a kavky ukazuje, že i při správě domů a rekonstrukcích lze myslet na biodiverzitu. Stačí relativně malé zásahy — vhodně umístěné budky a pravidelná kontrola — a město může zůstat živým prostorem nejen pro lidi, ale i pro ptáky, kteří k němu přirozeně patří.

Operace byla technicky náročná. Odborníci na kašnu Parnas znovu usadili sochu Evropy, šlo ale již o repliku. Originál je dnes umístěn v budově radnice Brno-střed, kde je chráněn před počasím a zároveň přístupný v rámci kulturní funkce úřadu. Pro Zelný trh se tak podařilo zachovat vizuální celistvost kašny, aniž by docházelo k pokračujícímu poškozování originálního díla.

První místostarostka Ludmila Oulehlová doplnila, že kašna Parnas se nově nasvěcuje. „Zprovoznění se dočká například kašna Parnas na Zelném trhu, fontána na Komenského náměstí nebo v parku Danuše Muzikářové,“ informovala o jarní obnově fontán. Nasvícení kašny mění barvy a září celoročně, čímž z kašny dělá výrazný prvek nočního Zelňáku.

Tento přístup je modelový. Brno-střed současně chrání kulturní hodnotu, udržuje atraktivní vzhled veřejného prostoru a využívá moderní technologie pro nasvícení a animaci. Kašna Parnas je důkazem, že historická místa mohou ve 21. století fungovat tak, aby byla autentická a zároveň živá.

Jedním z konkrétních kroků jsou vlastní jednotné stánky a mobiliář pro festivaly a městské akce. Místo aby si pořadatelé akcí přiváželi různorodé stánky a vybavení, dostanou k dispozici městský mobiliář s konzistentním vzhledem. „Tím zároveň regulujeme vizuální smog,“ je obecný princip, který Brno-střed dlouhodobě uplatňuje například při obnově výloh historických domů.

Druhým směrem je práce s pouličními umělci. Místo plošných zákazů Brno-střed iniciovala otevřenou diskusi a pomohla vzniku etického kodexu, ke kterému se umělci sami zavázali. „Ztišíme se,“ slíbili pouliční umělci v Brně, kteří si sepsali pravidla týkající se hladiny zvuku, doby vystoupení a respektu k obyvatelům okolních domů.

Tato kombinace – kvalitní mobiliář, jednotná pravidla a participační přístup – vede k tomu, že centrum města vypadá kultivovaněji, aniž by se z něj stalo sterilní místo bez života. Brno-střed se touto cestou snaží ukázat, že péče o veřejný prostor je věc dlouhodobé práce a že každý dílčí krok – ať už je to nový koš, jednotný stánek nebo etický kodex – posune kvalitu o trochu výš.

Brno-střed komunitní iniciativu podporuje. Místostarostka Ludmila Oulehlová si všímá, že podobné projekty mají hodnotu, kterou těžko nahradí oficiální městské parky. Když se o místo starají dobrovolníci, vytváří se přirozený vztah lidí k prostoru – cítí jej jako svůj a chrání ho.

Pro městskou část je Kamenka i příkladem toho, jak může spolupráce mezi samosprávou a občanskou společností fungovat. Brno-střed nemusí všechno řídit a financovat – některé projekty se rodí zdola a jeho úkolem je vytvořit prostor, ve kterém mohou kvést. Veřejná zahrada Kamenka je tak důkazem, že participativní přístup funguje a generuje hodnotu, kterou by samospráva sama nedokázala vytvořit.

Pro obyvatele Brna-středu znamená Kamenka další zelený bod v centru. Místo, kde se dá zastavit, projít, posedět nebo se zapojit do údržby. Pro Brno celkově je to ukázka toho, že kvalita města se neměří jen velkými projekty, ale i tím, jak se daří podporovat menší iniciativy, které slouží konkrétním lidem v konkrétních lokalitách.

Aktuálně se podle radního Drdly projekčně připravují stavební úpravy tržnice. Cílem je oddělit obě podlaží tak, aby mohla fungovat samostatně, šetřit energii a poskytnout odlišné typy provozu. Pro městskou část je důležité, aby tržnice znovu sloužila tomu, k čemu byla postavena – tedy aktivnímu obchodu, nabídce služeb a kontaktu s veřejností.

Plán počítá s tím, že jedno patro tržnice využijí studenti. Zapojení vysokých a středních škol může do prostoru přinést nový obsah – výstavy, workshopy, prodej studentských produktů, prezentace projektů nebo kombinace komerční a vzdělávací činnosti. Takový přístup oživí Zelný trh, který sice patří k nejstarším tržištím v Evropě, ale potřebuje současný pulz.

Brno-střed v tomto případě řeší klasickou výzvu městské části: jak naplnit historický prostor obsahem, který bude relevantní pro 21. století. Stavební úpravy a propojení se studenty jsou kombinací, která může proměnit tržnici v atraktivní místo pro obyvatele i návštěvníky centra.

Klidová zóna na Jarošce se otevřela v květnu 2025. Cílem bylo ukázat, že rušné ulice se v centru dají dílčími úpravami zklidnit. Veřejný prostor dostal jasná pravidla pro provozovatele restauračních zahrádek a obchodů, lavičky pro odpočinek, prostor pro setkávání. Lidé mohou ulici využívat jako klidovou trasu, ne jen jako dopravní tepnu.

Spolupráce s místními a obyvatelům blízkých domů je u podobných projektů zásadní. Brno-střed s nimi téma konzultoval, sbíral podněty a postupně dolaďoval podobu zóny. Tento participační prvek pomáhá tomu, aby experiment přijala i ta část obyvatel, která má z dopravních změn obavu. Když je výsledek skutečně klidnější ulice s vyšší kvalitou prostředí, lidé na novou podobu rychle reagují pozitivně.

Pro Brno-střed je Jaroška laboratoří. Pokud experiment ukáže, že lze rušnou ulici proměnit v klidovou zónu bez větších komplikací pro dopravu, městská část tento přístup může uplatnit i jinde. Třída Kapitána Jaroše tak má potenciál stát se vzorem pro další lokality, ve kterých se hledá rovnováha mezi pohybem aut a kvalitou života obyvatel.

Brno-střed letos zavedl motivační prvek. Provozovatelé, kteří se aktivně zapojí do úklidu veřejného prostoru kolem své zahrádky, mají výhodnější podmínky pronájmu. „Jejich intenzivnější zapojení do úklidu pomáhá s údržbou veřejných ploch,“ konstatuje Ludmila Oulehlová. Jde o praktický způsob, jak provázat soukromý zájem provozovatele se zájmem veřejným.

Sezona zahrádek v centru začíná typicky v dubnu a stovky žádostí, které městská část zpracovává, ukazují, že zájem zůstává stabilní. Pro Brno-střed je důležité, aby zahrádky neblokovaly průchod chodcům, neporušovaly památkovou ochranu a respektovaly noční klid v sousedních domech. Pravidla, která radnice nastavuje, mají tyto cíle propojit.

Zahrádky jsou důležitou součástí života v centru. Generují tržby, vytvářejí pracovní místa, oživují ulice a posilují turistický ruch. Brno-střed přitom dlouhodobě řeší vyvážený přístup, aby zahrádky nepřevážily nad ostatními funkcemi veřejného prostoru. Cílem je centrum, ve kterém se dá pohodlně sedět u kávy i klidně procházet.