„Jak jsem již dříve uvedl v našem zpravodaji, rozhodnutí zastavit privatizaci bytů nás postavilo před problém: jak s rozpočtem 400 milionů korun co nejrychleji opravit domy, které potřebují jen na akutní opravy střech, rozvodů vody, odpadů, oken a výtahů minimálně 7 miliard korun,“ upozorňuje Martin Drdla.

Podle něj nájemníci oprávněně očekávají, že městská část bude domy opravovat — zateplovat fasády, spravovat chodby, sklepy i byty. Jenže při současném objemu potřebných oprav je nutné přemýšlet i jinak než dosud.

Drdla proto přichází s tím, co sám označuje za „kacířskou myšlenku“: u části technicky problematických objektů zvážit, zda by nebylo efektivnější místo nákladné rekonstrukce postavit nový moderní dům. Takový objekt by měl lepší dispozice, nižší energetickou náročnost, menší provozní náklady a často i více bytů díky většímu počtu podlaží.

Staré městské domy mají podle něj nepochybně svou atmosféru i architektonickou hodnotu, ale ne každý objekt je stejně vhodný k dlouhodobému provozu. Některé mají mokré sklepy, štukové fasády, špaletová okna a dveře či nevhodné dispozice. Opravy takových domů mohou být drahé, technicky složité a výsledkem přesto nemusí být bydlení odpovídající dnešním potřebám.

„Není lepší postavit nové moderní domy, které budou lépe odpovídat potřebám našich městských nájemníků, přestěhovat je do nich a z tržního prodeje historických budov v aukci financovat další etapy nové výstavby?“ klade otázku Martin Drdla.

Jako jednu z cest zmiňuje využití proluk a volných pozemků. Nové domy by mohly nabídnout více bytů, kvalitnější standard a zároveň zvýšit celkovou podlahovou plochu bytového fondu městské části. Vyšší příjmy z nájemného a nižší náklady na správu by pak mohly pomoci financovat další opravy i výstavbu.

Neznamená to, že by městská část měla rezignovat na historickou hodnotu starých domů. Naopak — tam, kde má dům architektonický, památkový nebo urbanistický význam, má smysl jej zachovat a citlivě opravit. Debata se ale podle Drdly má vést o tom, zda je rozumné opravovat úplně každý objekt stejným způsobem, bez ohledu na jeho stav, náklady a budoucí využití.

Brno-střed už chce tuto úvahu ověřit v praxi. Odbor investic a správy bytových domů připravuje dvě architektonické soutěže — na domy v proluce v Křížové ulici a v Křídlovické ulici. Právě ty mají ukázat, jak by mohla vypadat nová městská výstavba, která zvýší počet bytů a zároveň nabídne modernější, úspornější a kvalitnější bydlení.

Cílem podle Martina Drdly není bourat bez rozmyslu, ale hledat efektivnější cestu k dostupnému obecnímu bydlení. Brno-střed má před sebou problém v řádu miliard korun. A právě proto je podle něj potřeba nebát se i méně obvyklých řešení.

Třípodlažní pavlačový dům na Václavské ulici pochází z druhé poloviny 19. století. V současnosti se v objektu, který má městská část ve správě, nachází pět bytových jednotek. Po plánované rekonstrukci se má jejich počet výrazně zvýšit a změnit se mají také dispozice tak, aby odpovídaly současné poptávce po menších, finančně dostupnějších bytech.

Po úpravách vznikne celkem 23 malometrážních bytů, které využijí například vysokoškolští studenti, senioři nebo samoživitelky. Letos plánujeme dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud se podaří povolení získat, v příštím roce bychom rádi zahájili stavbu.

Martin Drdla, MSc. (ANO), radní pro investice a správu bytových domů

Záměr míří především na ty skupiny obyvatel, pro které je hledání dostupného bydlení ve městě často nejtěžší. Menší byty mohou být vhodné pro mladé lidi na začátku samostatného života, pro seniory, kteří už nepotřebují velký byt, nebo pro samoživitele a samoživitelky, kteří hledají praktické a úspornější bydlení v dobré dostupnosti služeb a veřejné dopravy.

Většina nových bytů má být navržena jako 1+kk. Všechny bytové jednotky budou určeny k pronájmu, nikoli k prodeji. Součástí domu mají být také dva nebytové prostory, pobytová zahrada pro nájemníky a tři parkovací místa. Projekt počítá i s doplněním zázemí, které může výrazně zlepšit každodenní fungování domu — výtahem, prádelnou, kočárkárnou, kolárnou a společenskou místností pro setkávání obyvatel domu.

Důležitým prvkem projektu je právě společné zázemí. U malometrážních bytů bývá kvalita sdílených prostor zásadní, protože obyvatelům nahrazuje část komfortu, který by jinak měli ve větším bytě. Pobytová zahrada, kolárna nebo společenská místnost mohou z domu vytvořit nejen soubor malých bytů, ale také příjemnější místo pro dlouhodobé bydlení.

Radnice současně počítá s tím, že stávajícím nájemníkům nabídne před rekonstrukcí náhradní bydlení. Podle mluvčího radnice Michala Šťastného má městská část Brno-střed ve správě přibližně 4 500 bytů, z nichž asi 90 procent je obsazených. To ukazuje, že prostor pro nové nájemní bydlení je v městské části omezený a každá rekonstrukce domu s navýšením počtu bytů může mít citelný praktický dopad. (Brněnská Drbna)

Projekt je zatím ve fázi přípravy. V roce 2026 chce městská část dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud půjde povolovací proces podle plánu, stavba by mohla začít v roce 2027. Kompletní dokončení revitalizace domu se očekává v průběhu roku 2028. Cena rekonstrukce má vyplynout až z projektové dokumentace.

Rekonstrukce domu na Václavské 7 tak není jen technickou opravou staršího pavlačového objektu. Je to projekt, který může ukázat, jak lze v hustě zastavěném centru města rozumně pracovat s obecním bytovým fondem: zachovat městský majetek, navýšit počet bytů a přizpůsobit dispozice tomu, co lidé v Brně skutečně hledají — menší, dostupnější a dobře umístěné nájemní bydlení.