Podle Martina Drdly, MSc. (ANO) je hlavním úkolem odboru investic a správy bytových domů fungovat v této oblasti jako krizový manažer. Tedy zacelit největší problémy, zastavit zbytečné úniky peněz, zjednodušit procesy a nastavit systém, který umožní opravovat rychleji, levněji a ve vyšší kvalitě.

Za poslední dva roky se podle něj podařilo udělat několik důležitých kroků. Zjednodušila se organizační struktura, sloučily se duplicitní agendy, vznikl dlouhodobý plán oprav, nastavily se standardy kvality rekonstrukcí a zavedla se evidence požadavků na opravy. Díky tomu má být jasnější, kdo opravy zadává, kdo je kontroluje a jak se hlídá cena i kvalita.

Velký důraz klade městská část na soutěžení oprav. Běžná údržba domů a bytů se postupně dohání formou dodavatelů vysoutěžených v různých oborech na půlroční rámcové smlouvy. Rekonstrukce bytů se soutěží podle detailních standardů v systému design & build, což má šetřit čas na projektování, urychlovat realizaci a snižovat cenu za metr čtvereční opraveného bytu.

Cílem je ročně opravit nejméně 100 jednotlivých bytů ve vysokém standardu a současně zvládnout desítky větších rekonstrukcí zdravotně-technických instalací, fasád, střech, výkladců i výtahů. Mezi dokončené nebo probíhající projekty patří například Zahradníkova 10 / Kounicova 42, Starobrněnská 7 nebo havarijní oprava domu Bayerova 5.

Do dalších plánů patří kompletní rekonstrukce domů na adresách Křídlovická 57 a 59, Dominikánské náměstí 11, Kobližná 8, Václavská 7, Plynárenská 4 a bytové nástavby na Lidické. Vedle oprav chce radnice řešit i nové investiční projekty, například zastavění proluk, výstavbu dětského centra nad pivovarem nebo opravy tělocvičen.

Podle Martina Drdly ale samotné stavební práce nestačí. Odbor musí dokončit modernizaci vnitřního řízení: zavést informační systémy pro evidenci a správu oprav, řízení staveb, pasportizaci a elektronický stavební deník. Důležitá je také spolupráce s jednotlivými domovníky a snaha dostat techniky více z kanceláří přímo do terénu.

Jednou z cest k úsporám může být i větší využití vlastních zaměstnanců-řemeslníků. Vyklízecí a bourací práce už podle Drdly městské části šetří několik milionů korun ročně. Do budoucna proto vidí smysl v tom, aby městská část měla vlastní instalatéry, malíře, elektrikáře a další profese, které budou schopné rychle zasahovat v tisících obecních bytů.

Základní úkol je jasný: z omezených 280 milionů korun vytěžit co nejvíce oprav, zkrátit čekání na uvolněné byty, snížit náklady a přitom nezhoršit kvalitu. Pro Brno-střed, které spravuje zhruba 4 000 bytů, nejde o drobnou provozní agendu, ale o jednu z klíčových oblastí správy městského majetku.

Objekt je potřeba kompletně opravit a modernizovat. Zlepší se nejen vzhled ulice a technický stav budovy, ale také její provozní vlastnosti včetně snížení energetické náročnosti.

„Je pochopitelné, že máte obavy o kvalitu života ve své lokalitě. Ve skutečnosti je však projekt pečlivě připraven tak, aby pomohl nejen lidem v nouzi, ale také přispěl ke zklidnění a bezpečnosti celé čtvrti,“ uvedl Martin Drdla, MSc. (ANO).

Nový azylový dům má sloužit především lidem, kteří se ocitli ve složité životní situaci bez vlastního zavinění. Může jít například o rodiny s dětmi, oběti domácího násilí, matky samoživitelky, pacienty propuštěné po delší hospitalizaci nebo osoby, které už poslední roky udělaly důležité kroky ke stabilnějšímu životu, ale stále nemají vlastní bydlení.

Důležité je, že azylový dům nebude fungovat jako anonymní noclehárna. Klienti budou muset dodržovat jasná pravidla, prokazovat snahu řešit svou situaci a uzavřít tříměsíční smlouvu. Pokud pravidla poruší, smlouva může být zkrácena nebo ukončena. Součástí provozu bude také nulová tolerance drog.

Na pořádek a bezpečnost má dohlížet nepřetržitá kontrola. Obyvatelé azylového domu budou pod dohledem zkušeného pracovníka Armády spásy, která má s podobnými projekty dlouhodobé zkušenosti. K dispozici má být i denní kancelář, aby se problémy řešily průběžně a přímo na místě.

Podle Martina Drdly je projekt přínosem i pro okolní obyvatele. Dobře vedený azylový dům je podle něj bezpečnější a účinnější řešení než neřízené přežívání lidí bez domova v parcích, ulicích nebo problematických noclehárnách. Armáda spásy navíc u podobných projektů dosahuje dobrých výsledků a část klientů se postupně dokáže vracet do běžného života.

Významným efektem má být také konec problematické noclehárny v Mlýnské ulici, na kterou si místní lidé dlouhodobě stěžují. Nový projekt na Plynárenské 4 tak nemá znamenat zhoršení situace, ale naopak její zklidnění.

Azylový dům na Plynárenské 4 proto není jen sociální projekt. Je to pokus najít odpovědné řešení, které pomůže lidem v nouzi a zároveň bude přijatelné pro okolí. Jak zdůrazňuje Martin Drdla, cílem je dát šanci řešení, které je promyšlené, kontrolované a férové vůči všem — lidem bez domova i obyvatelům čtvrti.

Brno-střed poskytuje Armádě spásy pro tento účel celkem 46 bytových jednotek na adrese Bratislavská 40. V pronajatých bytech nyní bydlí 43 dospělých a 6 dětí. Program pomáhá jednotlivcům, rodinám s dětmi, samoživitelům i osamělým seniorům.

„Městská část spolupracuje s neziskovými organizacemi na několika projektech, jež pomáhají lidem, kteří jsou ohroženi ztrátou bydlení nebo se ocitli bez domova. Spolupráce s Armádou spásy na projektu Prevence bezdomovectví trvá několik let a patří mezi ty nejúspěšnější,“ uvedl radní Martin Drdla, MSc. (ANO), který má v gesci oblast investic a správy bytových domů.

Podpora Armády spásy není jen o ubytování. Sociální pracovníci pomáhají klientům s hledáním zaměstnání, udržením bydlení, splácením dluhů, vedením domácnosti i výchovou dětí. Cílem je, aby se lidé postupně osamostatnili a dokázali naplnit nároky běžného fungování ve společnosti.

Výsledky projektu ukazují, že tato pomoc má smysl. Podle ředitelky Centra sociálních služeb Brno Armády spásy Mgr. Ivany Kudělové přešlo v minulém roce do následného bydlení 12 dospělých a 11 dětí. Celkově už služba pomohla klientům získat 79 bytů a 98 procent lidí, kteří programem úspěšně projdou, si trvalé bydlení udrží.

Městská část chce ve spolupráci pokračovat i do budoucna. Společně s Armádou spásy a statutárním městem Brnem připravuje také projekt nového azylového domu. Podle Martina Drdly má radnice vytipovanou lokalitu a připravuje výběrové řízení na zhotovitele stavby, které by chtěla zahájit ještě letos.

Projekt tak ukazuje, že sociální politika může být praktická a měřitelná. Když lidé dostanou stabilní bydlení, odbornou podporu a čas postavit se znovu na vlastní nohy, mohou se vrátit do běžného života — a často v něm i dlouhodobě obstát.

„Jak jsem již dříve uvedl v našem zpravodaji, rozhodnutí zastavit privatizaci bytů nás postavilo před problém: jak s rozpočtem 400 milionů korun co nejrychleji opravit domy, které potřebují jen na akutní opravy střech, rozvodů vody, odpadů, oken a výtahů minimálně 7 miliard korun,“ upozorňuje Martin Drdla.

Podle něj nájemníci oprávněně očekávají, že městská část bude domy opravovat — zateplovat fasády, spravovat chodby, sklepy i byty. Jenže při současném objemu potřebných oprav je nutné přemýšlet i jinak než dosud.

Drdla proto přichází s tím, co sám označuje za „kacířskou myšlenku“: u části technicky problematických objektů zvážit, zda by nebylo efektivnější místo nákladné rekonstrukce postavit nový moderní dům. Takový objekt by měl lepší dispozice, nižší energetickou náročnost, menší provozní náklady a často i více bytů díky většímu počtu podlaží.

Staré městské domy mají podle něj nepochybně svou atmosféru i architektonickou hodnotu, ale ne každý objekt je stejně vhodný k dlouhodobému provozu. Některé mají mokré sklepy, štukové fasády, špaletová okna a dveře či nevhodné dispozice. Opravy takových domů mohou být drahé, technicky složité a výsledkem přesto nemusí být bydlení odpovídající dnešním potřebám.

„Není lepší postavit nové moderní domy, které budou lépe odpovídat potřebám našich městských nájemníků, přestěhovat je do nich a z tržního prodeje historických budov v aukci financovat další etapy nové výstavby?“ klade otázku Martin Drdla.

Jako jednu z cest zmiňuje využití proluk a volných pozemků. Nové domy by mohly nabídnout více bytů, kvalitnější standard a zároveň zvýšit celkovou podlahovou plochu bytového fondu městské části. Vyšší příjmy z nájemného a nižší náklady na správu by pak mohly pomoci financovat další opravy i výstavbu.

Neznamená to, že by městská část měla rezignovat na historickou hodnotu starých domů. Naopak — tam, kde má dům architektonický, památkový nebo urbanistický význam, má smysl jej zachovat a citlivě opravit. Debata se ale podle Drdly má vést o tom, zda je rozumné opravovat úplně každý objekt stejným způsobem, bez ohledu na jeho stav, náklady a budoucí využití.

Brno-střed už chce tuto úvahu ověřit v praxi. Odbor investic a správy bytových domů připravuje dvě architektonické soutěže — na domy v proluce v Křížové ulici a v Křídlovické ulici. Právě ty mají ukázat, jak by mohla vypadat nová městská výstavba, která zvýší počet bytů a zároveň nabídne modernější, úspornější a kvalitnější bydlení.

Cílem podle Martina Drdly není bourat bez rozmyslu, ale hledat efektivnější cestu k dostupnému obecnímu bydlení. Brno-střed má před sebou problém v řádu miliard korun. A právě proto je podle něj potřeba nebát se i méně obvyklých řešení.

Po válce sloužila budova jako komunistický reprezentační prostor města, později jako bytový dům. V posledních letech nebylo jasné, jaký osud ji čeká. Hrozily i varianty, které by mohly vést k nenávratné ztrátě její architektonické a historické hodnoty. Městská část Brno-střed proto hledala řešení, které vilu zachová a zároveň jí dá nový smysl.

Tím se stalo předání objektu do majetku Muzea města Brna. V jeho prostorách má vzniknout Centrum židovské kultury Štetl, které bude sloužit pro výstavy, přednášky, vzdělávací programy i další kulturní akce. Součástí plánů je také rekonstrukce a zpřístupnění přilehlé terasovité zahrady s altánkem.

„Přesun nemovitosti se podařilo uskutečnit díky velkému úsilí mnohých lidí,“ uvedl radní městské části Brno-střed Martin Drdla, MSc. (ANO), který má v gesci oblast investic a správy bytových domů. Po opravě by podle něj měla mít městská část možnost vilu dále využívat například pro svatby, reprezentativní setkání nebo kulturní akce.

Příprava projektu počítá také s hledáním dotačních zdrojů, mimo jiné z Norských fondů. Město Brno poskytlo prostředky na zabezpečení objektu, údržbu zahrady a přípravu podkladů pro další financování. Rekonstrukce by měla podle plánů začít nejpozději do konce roku 2026.

Wittalova vila tak má šanci stát se nejen opravenou památkou, ale i živým místem, které připomene historii židovského Brna a zároveň nabídne nový kulturní prostor pro obyvatele města.

Městská část Brno-střed na dřívější obnovu historické podoby domu navázala další etapou oprav. Ta zahrnovala uliční i dvorní fasádu, sklepy, klempířské prvky, instalaci nových výtahů, renovaci schodiště včetně zábradlí a kompletní výměnu elektroinstalace ve společných prostorách. (Zpravodaj Brno-střed)

„Veškeré práce jsme pečlivě konzultovali s památkáři, aby se maximálně zachoval historický ráz budovy a co nejvíce původních materiálů,“ uvedl radní Martin Drdla, MSc. (ANO), který má v Brně-středu na starost oblast investic a správy bytových domů. (Zpravodaj Brno-střed)

Zvláštní pozornost dostaly také vstupní chodby. Ty byly renovovány podle historických fotografií, aby se co nejvíce přiblížily původnímu vzhledu. Věrnou kopií originálu jsou i nová okna v zadním traktu domu a ve světlíku. (Zpravodaj Brno-střed)

Stavební práce vyšly na více než 31 milionů korun a probíhaly od ledna 2024 do září 2025. Výsledkem je opravený dům, který si zachovává historický charakter, ale současně lépe odpovídá dnešním provozním a technickým požadavkům. Městská část zároveň připravuje další úpravy bytových domů a bytů, včetně plánované opravy objektu na Václavské 7 a pokračujících

oprav volných bytových jednotek. (Zpravodaj Brno-střed)

Na obnově původního nábytku z 30. let se pracuje od roku 2022. Městská část tehdy navázala spolupráci s Vyšší odbornou školou restaurátorskou, která se podílela na průzkumu i následném restaurování mobiliáře. Po odborné práci v dílnách se nyní nábytek vrací přímo do bytu, kde jej studenti a odborníci skládají zpět na původní místa. (Brno-střed)

„V současné době máme hotovou rekonstrukci bytu a probíhá hlavní etapa montáže zrestaurovaného nábytku,“ uvedl radní městské části Brno-střed Martin Drdla, MSc. (ANO), který má na starost oblast investic. Po montáži nábytku mají následovat ještě tapety, repase kamenných prvků a další dokončovací práce. (Brno-střed)

Do záchrany interiéru, o jehož existenci se ještě kolem roku 2020 téměř nevědělo, se zapojilo přibližně 60 lidí — restaurátoři, kurátoři, památkáři, odborníci i studenti. Samotná montáž je mimořádně náročná, protože původní nábytek manželů Herdanových byl vestavěný na míru a jednotlivé díly do sebe musí přesně zapadat.

Byt má také silný lidský příběh. Dům na Hlinkách vlastnili za první republiky židovští obchodníci Eugen a Elsa Teltscherovi. Jejich dcera Johanna se v roce 1933 provdala za Richarda Herdana a byt dostali novomanželé jako svatební dar. Autorem interiéru byl architekt Emmerich Horváth. V roce 1938 manželé odešli za prací do zahraničí a unikli tak holokaustu. Po válce v bytě žili nájemníci, poslední se odstěhovali v roce 2016. (openhousebrno.cz)

Po dokončení má být prostor využíván pro veřejnost — například pro komentované prohlídky, výstavy nebo menší společenské akce. Městská část zároveň jedná s Muzeem města Brna o zapůjčení dalšího dobového nábytku, aby interiér co nejvíce odpovídal své původní podobě. (Brno-střed)

Herdanův byt tak nebude jen opravenou památkou. Má se stát místem, které lidem ukáže, jak vypadalo moderní měšťanské bydlení v meziválečném Brně — a zároveň připomene příběh rodiny, jejíž osud se propsal do dějin města i celé Evropy.

Dvorní fasáda domu je součástí širšího vnitrobloku, který náleží také k adresám Zelný trh 31 a Průchodní 2. Vedle fasády prošly obnovou také konstrukce balkónů u dvou bytových jednotek. Nejviditelnější změna je ale patrná z ulice: opraveny byly dva komerční prostory, jeden orientovaný do Průchodní ulice, druhý přímo do Masarykovy ulice vedle prodejny knih. Součástí oprav byly i obchodní výkladce. (Zpravodaj Brno-střed)

„Oba nebytové prostory byly po předchozích nájemcích značně zanedbané a nebylo možné je plnohodnotně využívat. Stav změnila až nynější oprava, jež přinesla celkovou kultivaci místa,“ uvedl radní městské části Brno-střed Martin Drdla, MSc. (ANO), který má v gesci oblast investic a správy bytových domů. (Zpravodaj Brno-střed)

Citlivý přístup byl nutný zejména proto, že jde o kulturní památku v centru města. Součástí prací byla také oprava střechy obchodní jednotky s památkově hodnotnou ocelovou konstrukcí z první poloviny 20. století. Ta byla podle radnice repasována pod dohledem památkářů. (Zpravodaj Brno-střed)

Celkové náklady na rekonstrukci přesáhly 14 milionů korun. Oprava zahrnovala také zlepšení tepelně-technických vlastností budovy, řešení odvodnění dešťových vod a vybudování zázemí pro budoucí nájemce. O tom, kdo modernizované komerční prostory využije, má radnice rozhodnout ve výběrovém řízení. (Zpravodaj Brno-střed)

Práce na místě tím ale nekončí. V dalším roce má navázat úprava průchodu vedoucího z Masarykovy ulice směrem ke Staré radnici. Oprava domu na Masarykově 6 tak není jen jednotlivou stavební akcí, ale součástí širší snahy postupně kultivovat městský majetek v historickém jádru Brna a vracet zanedbaným prostorům smysluplné využití.

Bytový fond v číslech

• 4 500 obecních bytů ve správě, ve více než 280 domech
• 90+ % obsazenost
• 386 mil. Kč v rozpočtu 2026 na opravy a investice (291 mil. v 2022, 323 mil. v 2024)
• 327 mil. Kč ročních příjmů z nájmů, které se vracejí zpět do oprav
• Více než 100 bytů rekonstruováno ročně
• 120–150 veřejných zakázek každý rok plus tisíce drobných oprav

Standardy oprav

Opravy obecních bytů se řídí jasně nastavenými standardy. Někdy stačí drobné stavební úpravy, jindy je nutná kompletní rekonstrukce — například tehdy, pokud je byt dlouhodobě ve špatném stavu, nemá samostatné sociální zázemí nebo nevyhovující kuchyň. Standardy se týkají oprav omítek, skladeb podlah, elektroinstalací, osvětlení, dlažeb nebo zdravotně-technických instalací (ZTI) — rozvodů vody a odpadů. Po opravě mají být podlahy ve stejné výškové úrovni a nová skladba musí splňovat lepší požadavky na hlukovou i tepelnou izolaci.

Rozsah prací se liší podle cenové kategorie, do které bude byt zařazen. U bytů ve vyšší cenové kategorii jsou požadavky přísnější než u sociálního bydlení. Smyslem oprav není jen „vymalovat a předat klíče“, ale zajistit, aby byt mohl dlouhodobě sloužit novému nájemníkovi. Kvalitně opravený byt vydrží desítky let, špatně opravený se rychle vrací do oprav.

„Máme propracovaný systém pro provedení nejrůznějších prací, ať už se jedná o opravy v běžných městských domech nebo památkově chráněných budovách. Veškeré opravy musí odpovídat nastaveným normám a našim standardům na kvalitu, aby byly byty nájemníkům předány v co nejlepším stavu,“ uvedl radní Martin Drdla (ANO), který má v gesci investice a správu bytových domů.

Velké rekonstrukce 2025

V roce 2025 odbor investic a správy bytových domů pokračoval v rozsáhlé modernizaci. Mezi nejvýznamnější opravy patřily:

• Památkové domy: Kounicova 42, Orlí 5 a Starobrněnská 7 (dům Kohnových) — obnovené fasády a klempířské prvky
• Výměna oken v bloku domů Křídlovická 54–66
• Modernizace výtahů: Pekařská 25, 30, 70, Václavská 18, Průchodní 1, Bayerova 7
• Fotovoltaická elektrárna na domě Koliště 29
• Ve spolupráci s památkáři renovace parterů (výkladců nebytových prostor v přízemí)
• Postupné výměny zdravotně-technických instalací (rozvodů vody a odpadů) v obydlených domech

Konkrétní příklady ukazují, jak se filosofie péče o bytový fond promítá do reálných projektů: historický dům na rohu Kounicovy a Zahradníkovy, opravené nebytové prostory na Masarykově 6, restaurování Herdanova bytu na Hlinkách. Všechny ukazují, že modernizace nestojí jen na technice, ale i na péči o památkovou hodnotu.

Co se chystá

Mezi připravované větší projekty patří kompletní rekonstrukce domů na adresách Plynárenská 4, Kobližná 8, Václavská 7 (budoucí dům 23 startovacích bytů), Křídlovická 57 a 59, Dominikánské náměstí 11 a bytové nástavby na Lidické. Modernizace bytového fondu zůstává jednou z nejvýznamnějších investičních oblastí Brna-středu.

Transparentní zadávání zakázek

Důležitou součástí systému je transparentní zadávání zakázek. Brno-střed od roku 2024 provozuje Dynamický nákupní systém (DNS), přes který se elektronicky vybírá dodavatel veřejné zakázky. Hlavní předností DNS je, že umožňuje rychle a pružně najít vhodné firmy či řemeslníky — úřad při hledání dodavatele vždy osloví všechny registrované zájemce z databáze. Stačí se zdarma zaregistrovat na zakazky.brno-stred.cz. Vybraní dodavatelé musí prokázat profesní způsobilost — živnostenské oprávnění, reference a zajištěnou pozici stavbyvedoucího s potřebnou autorizací.

Návrat bytů do nabídky

Klíčem k udržení vysoké obsazenosti je rychlost, s jakou se prázdné byty vracejí do nabídky. Brno-střed dlouhodobě tlačí na zkrácení doby od skončení nájmu po nový pronájem. Důležitou součástí práce je také kontrola neoprávněných pronájmů a efektivnější evidence bytů — pokud se podaří do fondu vracet byty, které nejsou užívány v souladu s pravidly, znamená to další příležitost pro lidi, kteří o obecní bydlení žádají řádnou cestou.

Brno-střed tak postupně posouvá správu bytů od pouhé administrace k aktivnímu hospodaření s majetkem. V praxi to znamená méně prázdných bytů, rychlejší návrat opravených jednotek do nabídky a lepší péči o domy, které patří všem obyvatelům městské části.

Co se podařilo

• 4 500 obecních bytů pod soustavnou správou, 90+ % obsazenost
• 100+ bytů ročně rekonstruováno podle jasných standardů
• Modernizace výtahů, ZTI, oken a fasád v desítkách domů ročně
• Obnova památkových domů (Kounicova 42, Orlí 5, Starobrněnská 7)
• Transparentní zadávání přes Dynamický nákupní systém
• Cirkulace prostředků: nájem → opravy → noví nájemníci jako páteř finanční stability
• Aktivní kontrola neoprávněných pronájmů a vracení bytů do fondu

Práce budou pokračovat i v roce 2026. „V novém roce chceme pokračovat v zefektivňování oprav a údržby bytového fondu, aby se byty po uvolnění co nejdříve dostávaly k novým nájemníkům a požadavky na údržbu byly řešeny co nejdříve,“ shrnuje Martin Drdla.

Třípodlažní pavlačový dům na Václavské ulici pochází z druhé poloviny 19. století. V současnosti se v objektu, který má městská část ve správě, nachází pět bytových jednotek. Po plánované rekonstrukci se má jejich počet výrazně zvýšit a změnit se mají také dispozice tak, aby odpovídaly současné poptávce po menších, finančně dostupnějších bytech.

Po úpravách vznikne celkem 23 malometrážních bytů, které využijí například vysokoškolští studenti, senioři nebo samoživitelky. Letos plánujeme dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud se podaří povolení získat, v příštím roce bychom rádi zahájili stavbu.

Martin Drdla, MSc. (ANO), radní pro investice a správu bytových domů

Záměr míří především na ty skupiny obyvatel, pro které je hledání dostupného bydlení ve městě často nejtěžší. Menší byty mohou být vhodné pro mladé lidi na začátku samostatného života, pro seniory, kteří už nepotřebují velký byt, nebo pro samoživitele a samoživitelky, kteří hledají praktické a úspornější bydlení v dobré dostupnosti služeb a veřejné dopravy.

Většina nových bytů má být navržena jako 1+kk. Všechny bytové jednotky budou určeny k pronájmu, nikoli k prodeji. Součástí domu mají být také dva nebytové prostory, pobytová zahrada pro nájemníky a tři parkovací místa. Projekt počítá i s doplněním zázemí, které může výrazně zlepšit každodenní fungování domu — výtahem, prádelnou, kočárkárnou, kolárnou a společenskou místností pro setkávání obyvatel domu.

Důležitým prvkem projektu je právě společné zázemí. U malometrážních bytů bývá kvalita sdílených prostor zásadní, protože obyvatelům nahrazuje část komfortu, který by jinak měli ve větším bytě. Pobytová zahrada, kolárna nebo společenská místnost mohou z domu vytvořit nejen soubor malých bytů, ale také příjemnější místo pro dlouhodobé bydlení.

Radnice současně počítá s tím, že stávajícím nájemníkům nabídne před rekonstrukcí náhradní bydlení. Podle mluvčího radnice Michala Šťastného má městská část Brno-střed ve správě přibližně 4 500 bytů, z nichž asi 90 procent je obsazených. To ukazuje, že prostor pro nové nájemní bydlení je v městské části omezený a každá rekonstrukce domu s navýšením počtu bytů může mít citelný praktický dopad. (Brněnská Drbna)

Projekt je zatím ve fázi přípravy. V roce 2026 chce městská část dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud půjde povolovací proces podle plánu, stavba by mohla začít v roce 2027. Kompletní dokončení revitalizace domu se očekává v průběhu roku 2028. Cena rekonstrukce má vyplynout až z projektové dokumentace.

Rekonstrukce domu na Václavské 7 tak není jen technickou opravou staršího pavlačového objektu. Je to projekt, který může ukázat, jak lze v hustě zastavěném centru města rozumně pracovat s obecním bytovým fondem: zachovat městský majetek, navýšit počet bytů a přizpůsobit dispozice tomu, co lidé v Brně skutečně hledají — menší, dostupnější a dobře umístěné nájemní bydlení.