Pro město jde o zásadní krok. Územní plán určuje, kde se může stavět, kde má zůstat zeleň, jak se budou rozvíjet dopravní vazby a jaké části města mají v budoucnu získat novou podobu. V případě Brna-středu je to obzvlášť důležité, protože jde o území s vysokým tlakem na bydlení, služby, dopravu i ochranu historického prostředí.

„Na území Brna-středu jsou navrženy nové rozvojové plochy pro zástavbu. Jedná se zejména o přestavbové lokality, takzvané brownfieldy a dlouhodobě nezastavěná území,“ uvedl Petr Bořecký (ANO), zastupitel městské části Brno-střed a radní města Brna pro oblast územního plánování. Konkrétně zmínil například lokalitu Radlas mezi ulicemi Cejl a Křenová, okolí Jižního centra, Trnitou, lokalitu Starého Brna, Žlutého kopce a další území.

Cesta k novému plánu nebyla jednoduchá. Dokument byl před schválením už jednou připraven v roce 2022, tehdy jej však zastupitelé neschválili a vrátili k dopracování. Při přepracování se řešilo šest klíčových pokynů. Patřilo mezi ně například zpřesnění a doplnění regulace zástavby ve stabilizovaných plochách či ve vnitroblocích, a to včetně definování lokálních dominant.

Právě vnitrobloky a stabilizovaná území jsou pro Brno-střed citlivým tématem. Nový územní plán proto vymezuje zóny se shodným charakterem zástavby a stanovuje hodnoty území tak, aby se předešlo nevhodným stavebním zásahům. V určitých částech se zpřesnila také pravidla pro lokální dominanty — tedy stavby, které mohou svým objemem nebo výškou ovlivnit charakter okolí.

Do přípravy dokumentu zasahovala i městská část Brno-střed, která k němu uplatnila řadu připomínek. Ty se týkaly hlavně ochrany stávající zeleně a stabilizovaných ploch bydlení, především ve vnitroblocích.

Nový územní plán přináší nejen možnosti další výstavby, ale také důraz na ochranu životního prostředí. Více se má dbát na ochranu stávajících stromořadí a podporu nových alejí. Zároveň má dokument vytvořit jasnější pravidla pro to, jak se město může rozvíjet, aniž by ztrácelo kvalitu veřejného prostoru.

Pro Brno-střed tak nový územní plán znamená důležitý rámec pro další desetiletí. Má umožnit proměnu dlouhodobě zanedbaných lokalit, otevřít prostor pro nové bydlení a současně chránit to, co je pro centrum města nejcennější — historickou strukturu, zeleň, veřejná prostranství a charakter jednotlivých čtvrtí.

Třípodlažní pavlačový dům na Václavské ulici pochází z druhé poloviny 19. století. V současnosti se v objektu, který má městská část ve správě, nachází pět bytových jednotek. Po plánované rekonstrukci se má jejich počet výrazně zvýšit a změnit se mají také dispozice tak, aby odpovídaly současné poptávce po menších, finančně dostupnějších bytech.

Po úpravách vznikne celkem 23 malometrážních bytů, které využijí například vysokoškolští studenti, senioři nebo samoživitelky. Letos plánujeme dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud se podaří povolení získat, v příštím roce bychom rádi zahájili stavbu.

Martin Drdla, MSc. (ANO), radní pro investice a správu bytových domů

Záměr míří především na ty skupiny obyvatel, pro které je hledání dostupného bydlení ve městě často nejtěžší. Menší byty mohou být vhodné pro mladé lidi na začátku samostatného života, pro seniory, kteří už nepotřebují velký byt, nebo pro samoživitele a samoživitelky, kteří hledají praktické a úspornější bydlení v dobré dostupnosti služeb a veřejné dopravy.

Většina nových bytů má být navržena jako 1+kk. Všechny bytové jednotky budou určeny k pronájmu, nikoli k prodeji. Součástí domu mají být také dva nebytové prostory, pobytová zahrada pro nájemníky a tři parkovací místa. Projekt počítá i s doplněním zázemí, které může výrazně zlepšit každodenní fungování domu — výtahem, prádelnou, kočárkárnou, kolárnou a společenskou místností pro setkávání obyvatel domu.

Důležitým prvkem projektu je právě společné zázemí. U malometrážních bytů bývá kvalita sdílených prostor zásadní, protože obyvatelům nahrazuje část komfortu, který by jinak měli ve větším bytě. Pobytová zahrada, kolárna nebo společenská místnost mohou z domu vytvořit nejen soubor malých bytů, ale také příjemnější místo pro dlouhodobé bydlení.

Radnice současně počítá s tím, že stávajícím nájemníkům nabídne před rekonstrukcí náhradní bydlení. Podle mluvčího radnice Michala Šťastného má městská část Brno-střed ve správě přibližně 4 500 bytů, z nichž asi 90 procent je obsazených. To ukazuje, že prostor pro nové nájemní bydlení je v městské části omezený a každá rekonstrukce domu s navýšením počtu bytů může mít citelný praktický dopad. (Brněnská Drbna)

Projekt je zatím ve fázi přípravy. V roce 2026 chce městská část dokončit dokumentaci pro realizaci a požádat o stavební povolení. Pokud půjde povolovací proces podle plánu, stavba by mohla začít v roce 2027. Kompletní dokončení revitalizace domu se očekává v průběhu roku 2028. Cena rekonstrukce má vyplynout až z projektové dokumentace.

Rekonstrukce domu na Václavské 7 tak není jen technickou opravou staršího pavlačového objektu. Je to projekt, který může ukázat, jak lze v hustě zastavěném centru města rozumně pracovat s obecním bytovým fondem: zachovat městský majetek, navýšit počet bytů a přizpůsobit dispozice tomu, co lidé v Brně skutečně hledají — menší, dostupnější a dobře umístěné nájemní bydlení.